Domácí mazlíčci - Jak na ně?

Domácí mazlíčci - Jak na ně? Domácí mazlíčci - Jak na ně? Domácí mazlíčci - Jak na ně? Domácí mazlíčci - Jak na ně? Domácí mazlíčci - Jak na ně?

Již po staletí jsou zvířata nedílnou součástí našich domovů a v mnoha případech se stávají také rovnocennými členy našich rodin. To platí obzvláště pro zvířata domácí, zejména pak pro naše nejvěrnější společníky – kočky a psy.

V následujícím článku se pokusíme shrnout jakých problémů se vyvarovat a na co si dát pozor, právě při pořizování nového společníka do naší domácnosti. Zaměříme se na již zmíněné kočičí a psí partnery, jelikož na rozdíl od drtivé většiny ostatních, často chovaných domácích zvířat, jsou stejně jako my, přímými uživateli našeho obydlí.

Prvním problémem před který je každý nový „páníček“ vystaven, je už samotná volba zvířete. Obecně se dá říct, že například do panelového bytu by se vzhledem k životnímu prostoru zvířata (psy, kočky atp.) neměla pořizovat vůbec, ovšem při správné péči, vhodném výběru zvířete a vzájemné toleranci, se dají vytvořit vhodné podmínky i v panelovém příbytku. Není jistě třeba se dopodrobna zaobírat jednotlivými rasami, každý jistě dokáže sám uvážit, zda je pro chování dogy, či irského vlkodava vhodná panelová garsoniéra, nebo jestli se šlechtěná dlouhosrstá kočka hodí na běhání v bodláčí na chalupě…

Již při budování a rekonstrukcích interiéru, se vyplatí s našimi čtyřnohými přáteli počítat. Například správně umístěnými čidly alarmů, ušetříte v budoucnu sebe i vaší kočku zbytečných problémů. Jakkoli jsou v současné době zabezpečovací systémy dokonalé a dokáží rozpoznat zvířata od lidí (podle velikosti a přibližné váhy – větší zvířata jsou rozpoznatelná hůře), právě špatně zvolené místo pro zabezpečovací čidlo, v jehož těsné blízkosti si naše micka vybuduje svůj nejmilejší pelíšek, může přinést nečekané nepříjemnosti. Při instalaci samotných zabezpečovacích systémů, je tedy vhodné určit kam všude budou mít mazlíčci přístup a dle toho volit druh i umístění nábytku i pohybových čidel.

Ještě před samotným zvolením společníka, je důležité také přihlédnout k zdravotním handicapům ostatních členů domácnosti, zhodnotit náchylnost k alergiím, astmatu. Existují ovšem i zvířecí rasy, které alergické reakce ve většině případů nevyvolávají. Např. kočičí kráska Sphynx . Současné vědecké výzkumy také uvádějí, že děti vyrůstající v jedné domácnosti se zvířaty, mají k astmatu a alergiím mnohem menší sklony a jejich imunitní systém je mnohem odolnější.

Než svého nového kamaráda do příbytku vypustíme, nesmíme také opomenout úpravu a zabezpečení interiéru. Nezapomeňte přemístit mimo dosah veškeré jedovaté pokojové rostliny, či vratké, křehké, nebo jinak náchylné předměty. Nezapomeňte, že kočka se dokáže dostat na místa opravdu nečekaná a není výjimkou, že si namísto svého škrabadla, vybere čalounění sedačky, případně potahy vašich luxusních reproduktorů. U čalouněného nábytku jistě neprohloupíte pořízením vhodných přehozů. Květiny umístěte na vyvýšená místa, snížíte tím možnost jejich potrhání, nebo vyhrabávání hlíny. V předpokládaném prostoru pohybu je také rozumnější výměna záclon za kratší model a v případě mohutnějších psích ras, nesmíme také při vymezování budoucího teritoria zapomenout zvolit vhodný druh podlahových krytin. Linoleu psí drápky příliš nesvědčí, stejně jako se z dlouhovlákných a zátěžových koberců, se kočičí chloupky dostávají velmi těžko.

Neméně důležitým faktorem při zařizování zvířecího světa, je také výběr toalety a především vhodného místa pro ní. U psů tento problém víceméně odpadá a vystačíte si ve většině případech s lopatkou a hygienickými sáčky, u koček je to nepatrně složitější. Kočičích toalet nabízí současný trh víc než dost a je už na vás, kterou budete osloveni více. Obecně jsou vhodnější toalety kryté. Vaše kočka bude mít větší soukromí a především eliminujete nežádoucí pach a vyhrabávání steliva mimo nádobu. Toalety je potřeba pravidelně čistit a dle druhu stelivo vyměňovat. Kočka je velmi čistotná a na znečištěnou toaletku nebude chodit.

Zajímavostí je také možnost naučit vaší kočku používat klasickou toaletní mísu pro lidi. Pro tento výcvik jsou již na trhu i potřebné redukce na prkénka atd. Kočičí toalety jsou vhodné i pro kočky žijící venku, mají-li přístup do domu. Pokud kočka obývá exteriér i interiér, je vhodné ji také umožnit samovolný vstup do domu (např. malá dvířka ve vchodových dveřích).

Nepřetržitý přístup k čisté, čerstvé pitné vodě pro všechny zvířecí spoluobyvatele, je samozřejmostí. Zdroj vody je doporučeno umístit spolu s místem vydávání potravy i nedalekou toaletou do přístupného prostoru, u kterého nehrozí náhodné uzamčení, případně jiné zabránění přístupu.

Kočičím obyvatelů je také vhodné hned z kraje pořídit, či vyrobit nějaké to škrabadélko s domečkem a stejně jako pes, nepohrdne jakoukoliv hračkou, míčkem.

Nyní vás čeká už jen hlazení, drbání, skotačení, vyčesávání, koupání, venčení, uklízení, nadávání, spílání, domlouvání a mnoho veselých příhod…

Tomáš Vávra


2.1.2018 • Archiv článkůPraktické rady »