16. 03. 2009
Se solárními kolektory se v běžném životě stýkáme již poměrně dlouho a jejich použití bývá časté i v předmětech denní potřeby. Počínaje kalkulátory, přes dobíjecí systémy pro mobilní telefony, notebooky, konče např. pohonem pro větráček do čepice a mnoha dalšími zařízeními.
Při použití v domácnostech jsou v současné době zpravidla využívány pro ohřev teplé užitkové vody (TUV), ohřev bazénů a k temperování prostor. Způsoby použití se dají taktéž vzájemně kombinovat. Přímé získávání elektřiny není zatím v malém měřítku příliš ekonomické, je ovšem možné také. V tomto provedení se energie ukládá do akumulátorů a poté využije pro pohon koncových zařízení.
Nejprve trochu čísel:
V klimatických podmínkách České republiky, je při průměrném znečištění dosahovaná hodnota světelného toku během slunného dne cca 800-850 W/m?. Celková doba slunečního svitu, je od 400 do 1 700 hodin za rok Ročně tak na plochu 1m? dopadne přibližně 1100 až 1200 kWh energie. 70% této dopadající energie připadne na období dubna až září a zbylých 30% na říjen až březen. Při správně zvoleném a vhodně dimenzovaném zařízení tak lze v měsících od dubna do září ušetřit 70 – 90% finančních nákladů, ve zbylých měsících je to pak přibližně 20-25% .
Samotné solární systémy rozlišujme na dva základní: samotížné a hnané.
Samotížný systém funguje na tzv. termosifonovém efektu a nepotřebuje pro svůj provoz elektronickou regulaci, ani hnací jednotku. Kapalina v kolektoru se vlivem slunečních paprsků ohřívá, roztahuje a poté samovolně stoupá rozvodem až k zásobníku vody, kde přes výměník dojde k předání energie z teplonosného média (zpravidla nemrznoucí směs) do vody a ta se tím ohřeje. Ochlazené médium poté opět klesá samovolně ke kolektoru.
Při použití hnaného systému se také ohřívá nemrznoucí směs, ale na rozdíl od samotížného systému, se zde čeká na impuls elektronické regulace. Ta podle příslušného nastavení vydá povel ke spuštění solární hnací jednotky (okruhové čerpadlo), ta přemístí médium do zásobníku a po předání energie, zpět do kolektoru.
Tyto systémy mají samozřejmě celou škálu možných modifikací. Liší se velikostí a počtem kolektorů, zásobníků, různí výrobci nabízejí širokou paletu možných materiálů a řešení.
Vzhledem k podmínkám panujícím v ČR, je nutno při použití pro vytápění budov použít jevě další zařízení (elektrický či plynový kotel) který nám v případě bezslunečných dní dohřeje vodu ze solárních konektorů na požadovanou teplotu.
U systémů s celoročním provozem bývají solární kolektory umisťovány zpravidla napevno na střechu domu. Ideální úhel sklonu je 45 stupňů, takže se nabízí umístění na sedlové střechy. Není ale samozřejmě problém ani u plochých domů. Existují také zařízení, která jsou schopna se sama natáčet a sledovat tak dráhu slunce po celý den a tím zvýšit efektivitu ohřevu.Sklon u systémů sezónních je pak volen dle příslušného použití. Pro ohřev bazénu cca do 30 stupňů, pro přitápění během zimy se doporučuje instalace na fasádu domu v úhlu 90 stupňů, vzhledem k tomu, že slunce svítí více z horizontu. Přitápět takto můžeme celoročně také v objektech, které nejsou celoročně obývány (chaty, chalupy) a můžeme tak snížit vlhkost i tvorbu plísní.
Počáteční investice které někoho sice mohou od pořízení solárních zařízení odrazovat nejsou sice zanedbatelné, ale v nečekaně krátké době jsou schopny se při vhodném používání brzy vrátit a díky dlouhodobé životnosti také dokonce „vydělávat“
Na využívání alternativních zdrojů má navíc zájem taktéž stát, který ovšem naneštěstí v minulém roce pozastavil dotace z důvodu velkého převisu žádostí které byly již nad rámec finančních možností fondu.
Výše státních podpor před pozastavením byly:
Solární systémy na celoroční ohřev vody
– výše poskytované podpory do 50%, max. 70.000 Kč
Solární systémy na přitápění a celoroční ohřev vody
– výše poskytované podpory do 50%, max. 100.000 Kč.
Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby
– výše poskytované podpory do 30%, max. 100.000 Kč.
I přesto nelze používaní solárních systémů jinak než doporučit. Ať již pro snížení zátěže na životní prostřední, nebo pro samotné snížení nákladů Vaší domácnosti.
Tomáš Vávra
29. 03. 2009, 18:56:56
ppJen takovou malou poznámečku bych si dovolil. I kolektory přímo vyrábějící elektrickou energii se vyplatí, a v dnešních podmínkách více než jindy. Vyrobená energie se ale neuskladňuje v bateriích, jak píše autor toho článku, ale pomocí střídače naseká na 5O Hz kmitočet a přez elektroměr nacpe celá do sítě. Jelikož se jedná o ekologický zdroj, je distributor povinen ji vykoupi a za podstatně vyšší cenu, než za jakou si ji běžný člověk koupí nazpátek. Navíc ja tato cena zákonem garantována na 15 let. (příklad: pokud kupuji energii ze sítě, zaplatím 3kČ za kWh, pokud vyrobím a prodám do sítě tutéž 1kWh, dostanu za ni korun 6. Takže opravdu je lepší celou výrobu nacpat do sítě a svou spotřebu z té samé sítě odkoupit)